JUDr. Hana Jeníčková

Když slyším nebo čtu o „černém severu“, což občas bývá oblíbený úvod ke všem možným informacím a sdělením médií, když v televizi vidím, jak nejlépe k jakémukoliv sdělení je divákům prezentován záběr na kouřící komíny nebo kolesové rypadlo, mám zlost a vztek. Mimochodem, když už musí být záběr na šachtu, proč se také nenatočí stáda muflonů, která se zde plavně prohánějí!
Že jsme průmyslový kraj a region je nade vše jasné a bylo tomu tak již od středověku. A také se není za co stydět, ba právě naopak.  Těžba nerostů v Krušných Horách a později doprovodný průmysl vždy bohatě zásoboval a zásobu.... celý článek zde.

Školství v ČR, které už tak je leta zpátky otřásáno mnoha změnami, většinou nešťastnými, už bude zřejmě v další a podle mého názoru smrtelné krizi díky nápadům pana ministra školství Josefa Dobeše. Abych mu nekřivdila, možná že nejsou zrovna z jeho hlavy, ale dává jim zelenou. „Chceme dát peníze kvalitním školám, jež ředitelé efektivně řídí“ říká pan ministr. V tom případě nemělo vzniknout plno nesmyslných soukromých středních škol, kde studenti projdou, ale úroveň výuky je nevalná. Čeho by se tato myšlenka vůbec neměla týkat jsou venkovské školy. Venkovské školy v některých případech těžko poskládají uvažovaných 22 – 26 dětí. Základní škola je přitom skutečně základním kamenem a vždycky jsme byli natolik slušnou a kultivovanou společností, že fungovaly (a dobře) školy na venkově. Zajímalo by mě, jestli při těchto uvažovaných krocích se někdo z ministerstva školství zaobíral i souvislostmi. Měla by být provedena komplexní analýza financování regionálního školství.........pokračování zde.

Máme sice už leden nového roku 2012, ale vrátím se na prosincové jednání krajského zastupitelstva, které proběhlo 21. 12. 2011. Zastavím se u zprávy ředitele krajského úřadu o činnosti krajského úřadu. Na prosincovém jednání krajského zastupitelstva byla na programu zpráva ředitele úřadu o činnosti jednotlivých odborů. Zatímco všechny odbory popsaly svou roční činnost věcně a odborně jeden odbor, který zřejmě požívá výsostné postavení jak od ředitele úřadu tak zřejmě i od některých politiků si dovolil neuvádět odborné činnosti, ale hodnotil politiky, a tímto odborem je odbor životního prostředí a zemědělství. Proč požívají takové ochrany? Buďto jí opravdu požívají jak od politiků tak od ředitele úřadu, protože byla v této velmi podivné podobě předložena, anebo to znamená, že ji nikdo z politiků z rady ústeckého kraje nečetl a četla jsem jí jenom já. Protože jinak není možné co si dovoluje odbor a jeho vedoucí napsat do výroční zprávy. Ve své zprávě odbor ústy svého vedoucího a posvěceno ředitelem úřadu (což je hrůza) uvádí:
"Mediální kauza ostravské kaly. V režimu nepodstatné změny 26. 9. 2011 rozhodnuto o změně č. 20 provozu Celio - odbor provedl kroky v rámci správního řízení a MINIMALIZACE mediálního tlaku. Je však možné vyjádřit určité politování nad tím, že v rámci celého velmi diskutovaného projektu ........ budí největší odpor veřejnosti ta řešení, která jsou nade vší pochybnost zákonná a environmentálně šetrná. Ještě víc zarážející jsou přístupy některých z aktérů, podle jejichž mínění by se v případě upravených kalů nemuselo jednat o odpad. Zdejší úřad však v tomto směru žádné pochybnosti neměl a na území Ústeckého kraje byla tato otázka zcela bezpředmětná." Na rozdíl od úředníků, kteří jsou zřejmě zaplaceni v klidu, já pochybnosti mám, a to velké a nepovažuji věc za bezpředmětnou. Navíc tvrdím, že odboru nepřísluší hodnotit jednání lidí, aktivistů, zastupitelů a občanské veřejnosti a mají se přísně držet svých povinností. Tak a tolik citát z výroční zprávy. Já tohle vyjádření považuji za zcela skandální a také jsem v tomto směru ihned vystoupila. Kdo řídí Krajský úřad a nakonec i politiky, tedy krajské radní? Zřejmě vedoucí odboru? Co si to dovoluje dávat stanoviska v tomto směru? A co dělá ředitel úřadu? Minimálně žádné zprávy, které předkládá nečte. Minimálně, Anebo s tímto názorem souhlasí? To je už pak na pováženou? Má co dělat na svém místě? Jak si může odbor dovolit hodnotit takovou závažnou věc za politiky? A tím víc, že odbor nekonal (minimálně), neupozornil na nebezpečné odpady, které se nám sem nutí, nevaroval. Anebo v tom má sám prsty? Nevěřím, že kdyby upozornil radní kraje, že by věc prošla se souhlasem s navezením 110 tun odporného humusu - nebezpečného odpadu. Jednoznačně jsem už na počátku vystoupila s tím, že odpady jakékoliv formy z postiženého regionu nemají co dělat v regionu stejně postiženém. A výrazně nesouhlasím s tím, že někteří ze zdejších politiků či osob v určitém postavení pomohli odporný nebezpečný odpad dostat sem do regionu. Proč? Zřejmě za peníze. Jak si odbor ústy svého vedoucího dovoluje kritizovat tzv. mediální kampaň, když se někteří z nás snažili zvrátit špatné rozhodnutí odboru kraje škodící našemu regionu, jehož následky poneseme řadu let a bůhví s jakými následky. Je načase postavit tým pracovníků, kteří jsou také občany tohoto kraje, kterým bez rozdílu čím jsme pracovně, ale i lidsky záleží na tom, kde žijeme, co dýcháme a co připravujeme pro naše děti. V tomto případě selhal odbor úřad, jeho ředitel a zřejmě některý z politiků. Proč?

Kaly z Ostravska, černá můra tak již trápeného regionu. Po válce se spousta starousedlíků již nevrátila z vnitrozemí, kam odešla při obsazení pohraničí. Po válce přišla do pohraničí spousta dobrodruhů, kteří zavětřili svou šanci. Přišli pochopitelně i slušní lidé, kteří buď viděli svou příležitost, nebo možnost bydlení a chtěli v pohraničí pomoci.
Tím, že region byl vždycky průmyslový bylo třeba pracovní síly a té bylo nedostatek. Navíc to mohla být síla nekvalifikovaná. A tak sem na sever přicházela naplavenina. Pod heslem Horník a kdo je víc došlo k potlačení inteligence a vzdělávání. A tak se za socialismu zvesela drancovalo, vyrábělo, těžilo a nic se sem do regionu nevracelo. Aby nám stát zavřel pusu vyplácelo se líbivé „pohřebné“. Ovzduší nestálo za nic, od podzimu do jara byly mlhy, ve kterých se tápalo špatně pěšky, natož městskou hromadou dopravou či autem. Všechno jsme to přežili, i když se šrámy. Koncem 20. století za změny politicko-ekonomických podmínek se zlepšily podmínky života, hodnoty ovzduší, Krušné Hory obživly.
Začali jsme většinově pracovat na zlepšení pohledu na náš kraj, region, místo. Ze zkušeností víme, že dokud lidé sem nepřijedou, nevidí jaká je tady příroda, místa, nabídky sportu a kultury pořád mají před očima tu neblahou mediální clonu „průmyslového černého a smradlavého Mostecka. Tím říkám, že zlepšení pohledu na náš region je trpělivá mravenčí práce. A jen si člověk pomyslí, že by mohlo být lépe – prásk – a navezou sem promyšleně a s obrovským výdělkem nebezpečné kaly z Ostravska. Podnikatelský subjekt Celio se raduje, obrovský kšeft na několik let, upejpavá cementárna Čížkovice, tvářící se jako cudná nevěsta a tvrdící, že z toho nic nemá než úsporu paliva (což není pravda) se chová jako zachránce.
Sice jsme se pustili do boje, leč marnost nad marnost. Všech 110 tisíc tun je navezeno díky povolení krajského úřadu Díky zjemnělým parametrům čížkovické cementárny spalování vychází. Odebrala jsem s kolegy vzorky a poslali jsme je renomované laboratoři na rozbor. Oficielní odběry a zkoušky provedl i certifikovaný VÚHU, a.s. v Mostě. A výsledek?

Po podrobné kontrole všech výsledků a limitů vztahujících se k tomuto případu se konstatuje:
1) Vzhledem k tomu, že palivo je předefinováno na nebezpečný odpad a jako s takovým je s ním jak při překládce tak i během skladování nakládáno, není možno vznášet žádné námitky.
2) Podle toho, co viděl zástupce VÚHU - v průběhu spalovací zkoušky organizované cementárnou Lafarge Čížkovice - je i tato část manipulace zabezpečena podle platných povolení a pokud bude dodržen zvláště způsob přepravy v uzavřených kontejnerech až do Čížkovic, neměl by tento krok znamenat příliš velké nebezpečí pro životní prostředí kraje.
3) Proti samotnému spalování v horizontální rotační peci cementárny není možno po odborné stránce cokoli namítat.
4) Samotné chemické složení paliva - nebezpečného odpadu – zjištěné při prováděných rozborech pouze dokládá, že se skutečně jedná o nebezpečný odpad a jako s takovým je nutno s ním nakládat. Současně chemické složení odpadu vyhovuje všem limitům, které má cementárna Čížkovice stanoveny proto, aby ho mohla spalovat. Což se stane.

Vzhledem k tomu jaké je chemické složení paliva – nebezpečného odpadu – skladovaného na skládce Celio, bylo by vhodné, spíše je možno dokonce říci nezbytné:
1) Pečlivě monitorovat podmínky uložení a skladování na skládce z hlediska nebezpečí požáru. Pokud dojde k zahoření nebo nekontrolovanému hoření skladovaného nebezpečného odpadu, hrozí nebezpečí zamoření širokého okolí vysoce toxickými PCDD/F – polychlorovanými dibenzodioxíny a dibenzofurany. Nekontrolovaný požár tohoto materiálu by znamenal vážné ohrožení nejen životního prostředí ale i zdraví občanů. Celio má sice ve svém IPPC (integrovaném povolení) stanoveny podmínky monitorování teploty skládky, není však jisté, že realizace předepsaného měření bude dostatečná. Vzhledem k tomu, že palivo je v pevném stavu a bude na skládce skladováno po dlouhou dobu – 6-7 let, hrozí nebezpečí, že dojde k postupné degradaci struktury paliva a postupném odlučování prašných podílů. Chemické složení paliva, jak už sama definice nebezpečného odpadu ukazuje, je z tohoto hlediska opět hrozbou jak pro životní prostředí, tak i pro zdraví občanů. Bylo by proto dobré skládku a její okolí monitorovat z hlediska prašnosti a z hlediska chemického složení emitovaného prachu. Pokud se prokáže, že v prašném spadu v okolí skládky dojde ke zvyšování obsahu polyaromatických uhlovodíků – nejsilněji zastoupená skupina látek z hlediska toxicity, polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuránů, bude nutno učinit příslušná opatření. Prašnost je podle nás nezbytné monitorovat po celou dobu skladování, protože v průběhu doby skladování bude nebezpečí zvýšení prašnosti narůstat.
2) Monitorování prašnosti by bylo vhodné i z hlediska napouštění jezera Most a postupného zpřístupňování této lokality pro rekreační účely. Úřady by si měly být jisté, že mohou tuto lokalitu pro veřejnost otevřít.
3) Vzdálenost skládky Celio od jezera Most není příliš velká a pravděpodobnost šíření toxického prachu je vysoká.

Co z toho vyplývá?
Především neskládat ruce do klína, protože ve hře jsou další možné nekalé dovozy kalů. A hlavně vyžadovat plnění doporučených monitoringů s ohledem na nebezpečí šíření toxického prachu. V tomto směru uplatníme požadavek na kraji.